Barokní varhany zelenohorské – záchrana cenné hudební, uměleckořemeslné a technické památky

Varhany, největší a zároveň nejsložitější hudební nástroj, často umístěný v bohatě zdobené skříni, vzbuzující silné emoce. Nejen proto varhany získaly označení „královský nástroj“. Nástroj, jehož původ sahá do období starověku, přichází do Evropy v raném středověku. Největší rozmach varhan však přichází až s obdobím baroka. Varhany se postupně staly neodmyslitelnou součástí vybavení většiny chrámových prostor. Řadu cenných nástrojů barokní doby, či mnohdy spíše jejich pozůstatků, lze dodnes nalézt také na území České republiky. Bylo by tématem obsáhlé práce popsat složitý a mnohdy nepříznivý až tragický vývoj varhanářství a péče o varhany na našem území. Značné množství nástrojů bylo neodborně opraveno či upraveno, řada nástrojů prošla necitlivou přestavbou, při které byl původní kvalitní mechanismus varhan nahrazen průměrným „průmyslovým“, mnohdy značně nespolehlivým ústrojím. Mnoho cenných varhanních nástrojů však již nenávratně zmizelo.

Jedním z nástrojů, ke kterému osud nebyl prozatím příliš nakloněn, se do nedávné doby nacházel v kostele sv. Václava v Radešínské Svratce. Jedná o cenné varhany s mimořádně zajímavou historií – původní barokní varhany pocházející z poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou, význačné památky zapsané do seznamu světového dědictví UNESCO, jehož vznik byl iniciován zdejším cisterciáckým klášterem.

Původ tohoto nástroje byl do nedávné doby zahalen řadou nejasností, a to zejména v otázce autorství. To bylo dlouhé období přisuzováno znamenitému brněnskému staviteli varhan Janu Davidu Sieberovi (1693? – 1723). Archivní průzkumy z poslední doby však nasměřovaly původ varhan zcela jiným směrem a základě nových zjištění bylo autorství varhan připsáno pražskému varhanáři Jiřímu Vojtěchu Dvorskému (1677–1731?), mimo jiné staviteli jedinečných barokních varhan v opatském kostele Narození Panny Marie v Želivě (zdejší varhany pochází z roku 1719).

Původní zelenohorské barokní varhany osazené po úpravách na kůru kostela sv. Václava v Radešínské Svratce

Vznik zelenohorského nástroje je datován rokem 1724. Varhany zde sloužily až do zrušení tamního cisterciáckého kláštera v roce 1784. Po zrušení kláštera byl vyhotoven obsáhlý inventář jeho majetku, ve kterém je uvedeno, že se v zelenohorském kostele nacházejí dvoumanuálové varhany s pedálem a 16 rejstříky, ohodnocené jako „ještě dobré“. Dekretem moravského gubernia byl nástroj poskytnut do kostela sv. Václava v nedaleké Svratce. Transfer a opětovné sestavení varhan ještě ve starém svrateckém kostele uskutečnil v roce 1787 na účet obcí Svratka a Řečice varhanář Pavel Mikuláš Sieber (1758–1791). Původní svratecký kostel však byl v roce 1805 stržen a na jeho místě vyrostl do roku 1806 chrám nový. Před demolicí kostela byly varhany opět rozebrány a provizorně uloženy. Znovu byly sestaveny kutnohorským varhanářem Karlem Horákem v roce 1807. Nástroj sloužil až do roku 1837, kdy si vyžádal větší opravu. Ta byla provedena novoměstským varhanářem Františkem Svítilem starším (1805–1873). Snad v této době došlo k rozdělení nástroje do dvou částí – na positiv a hlavní stroj. Skříň positivu byla nově vložena do zábradlí kůru a využita pouze pro umístění hracího stolu. Skříň hlavního stroje byla umístěna za zády varhaníka a původní mechanika pozitivu byla vložena do nové skříně pod hlavní stroj. Za hlavní stroj byla postavena skříň pedálu. Úpravě takto rozděleného, avšak stále z podstatné části původního nástroje odpovídá i cena za provedené dílo ve výši 150 zlatých. V tomto případě se zároveň jednalo o vůbec poslední odbornou řemeslnou opravu nástroje, další opravy a zásahy již byly prováděny značně neodborně, vesměs samozvanými odborníky a fušery. Za otřesné lze označit zejména „ladění“ píšťal, provedené na sklonku 20. století, které bylo provedeno v prostředí českých a moravských varhan (tedy nejen u varhaníků, ale bohužel i některých "varhanářů") mnohdy stále ještě oblíbeným způsobem – kleštěmi, nožem a pilou. Varhany byly v roce 1964 prohlášeny za movitou kulturní památku, evidovanou v Ústředním seznamu kulturní památek ČR. V roce 1973 byl proveden jeden z prvních průzkumů varhan.

Po roce 2000 byl díky zhoršujícímu se stavu nástroje zvažován další postup. V úvahu přicházelo restaurování nástroje, pořízení nového varhanního mechanismu do původní skříně či stavba zcela nových varhan. Varianta restaurování byla na základě prvotních průzkumů v závěru úvah zamítnuta pro značné náklady. Restaurování by navíc ve značně stísněné kruchtě „de facto“ ztrácelo smysl. Obnova nástroje do jeho předpokládané původní podoby by s ohledem na nedostatečný prostor (zejména nízkou výšku stropu) nebyla možná, a nesnadnou otázkou by zůstalo, do jakého stavu nástroj restaurovat. Podrobný průzkum nástroje nebyl před jeho úplnou demontáží proveden. Zvolena byla cesta stavby zcela nových varhan firmou Žloutek a syn, na jejichž stavbu byla bezprostředně poté uspořádána rozsáhlá sbírka. V roce 2017 byla stavba nových varhan zahájena a původní zelenohorské barokní varhany se podařilo před jejich demontáží získat do sbírky Regionálního muzea Horního Pooslaví. Cílem muzea je uskutečnit postupnou záchranu tohoto cenného barokního nástroje. Ta bude spočívat v jeho citlivém restaurování v duchu klasického barokního varhanářského řemesla do původní podoby z roku 1724. Výsledkem obnovy bude opětovné uvedení nástroje do funkčního stavu. Pro záchranu nástroje hledáme partnery. Restaurování nástroje provede specializovaná restaurátorská dílna, která v současné době připravuje restaurátorský záměr.

V roce 2020 se za podpory Ministerstva kultury ČR a města Žďár nad Sázavou uskuteční výstava „REGIIS ORGANUM MUSICAE, záchrana barokních varhan zelenohorských“, jejímž úkolem bude seznámit širokou veřejnost s dějinami nástroje, s přípravou jeho postupné záchrany a restaurováním a se stavitelstvím varhan v 17. a 18. století obecně. 

Termíny konání výstavy: 

červenec až srpen 2020 - Žďár nad Sázavou, kaple sv. Barbory

září až říjen 2020 - Brtnice, Valdštejnský dům

!!! Hledání vhodných prostor pro zrestaurované varhany !!!

Příprava restaurování varhan je v našem případě spojena s hledáním vhodného místa pro jejich budoucí umístění. Chceme, aby se varhany opět staly plně funkčním hudebním nástrojem, sloužícím svému původnímu účelu při liturgii a dále ke koncertním účelům klasické barokní hudby. Při hledání vhodných prostor tedy preferujeme jejich návrat zpět do liturgického prostoru, a to nejlépe na území Kraje Vysočina. Hledáme sakrální stavbu - farní či filiální kostel, klášter (konvent) s nefunkčním či dosluhujícícm nástrojem. Hledáme také kostel či kapli - stavby, které jsou bez využití, a kam by umístění cenného barokního nástroje se zajímavou historií navrátilo důstojné využití, přičemž se nebráníme stavbám ve špatném stavebně technickém stavu (záchrana a využití ohrožených památek je posláním našeho muzea). Prostory musí odpovídat poměrně náročným požadavkům nástroje - tedy nejen rozměrům, ale také dispozici nástroje s pedálem a 16 rejstříky.

Aktuálně máme vytipováno více jak deset lokalit, kam by bylo možné nástroj po jeho zrestaurování umístit. Výběr vhodných lokalit je nadále otevřený.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Barokní varhany zelenohorské - skříň hlavního stroje (po úpravách /rozdělení/ provedených roku 1837)

Barokní varhany zelenohorské - původní hřídelová deska

Barokní varhany zelenohorské - původní positiv vložený do skříně z roku 1837